ROZDĚLENÍ VEŠKERÉHO FOTOMATERIÁLU

            

1. Snímkový (na průhledné podložce)

inverze (stejná hodnota)

negativ (převrácená hodnota)

2. Rozmnožovací

a) pozitivní (film, papír) -- negativ - pozitiv

b) duplikační (průhledná + neprůhledná podložka)-- negativ-negativ; diapozitiv-diapozitiv

snímkové i rozmnožovací mat. jsou vyráběny jako ČB i barevné, pro vědecké, technické a lékařské účely

SNÍMKOVÝ MATERIÁL

slouží k zachycení obrazu předmětu objektivem, má různou citlivost ke světlu a k barvám

podložka vždy průhledná z acetycelulózy nebo skla

Negativní materiál

ploché filmy – 6,5x9,5; 9x12; 10x15; 12x16,5; 13x18; 18x24;

24x30 (v cm)

desky

svítkové filmy – 4,5x6; 6x6; 6x9 (v cm) spec. formát 6,5x11, formát 4x4 a 4x6,5 cm se vyrábí jen vyjímečně

kinofilmy 35 mm (24x36; 24x18);

70 mm (pro kinematografii, technická fotografie)

perforované úzké filmy – dnes byl amatérský úzký film nahrazen videozáznamem, v profesionální kinematografii se využívá kinofilm 35 a 70 mm; 16 mm jednostranně i oboustranně perforovaný; 2x8 mm; DS 8 super – širší obrazové políčko

Inverzní film

zvláštní skupina snímkových mat., které po nasnímkování a speciálním zpracování dávají poz. obraz na průhledné podložce

formáty shodné s kinofilmy a svítky

Složení fotofilmu

    OCHRANNÁ VRSTVA

vyráběna z čisté želatiny, chrání citlivý mat. před mechanickým poškozením

dnes se vyrábí velmi kvalitní a silné och. vrstvy, které zabraňují bobtnání a poškození emulze, zejména při zpracování v horkém procesu (50-60oC)

    ANTISTATICKÁ VRSTVA

zabraňuje naexponování statické elektřiny, která vzniká při rychlém převíjení citlivého mat. zejména v suchém prostředí (při zpracování)

výboje – LICHTENBERGOVY STROMEČKY

obsahuje výtažky kyseliny jantarové nebo soli dusičnanu

CILTIVÁ VRSTVA

u snímkového mat. bývají naneseny vždy 2 c. v., aby vznikl kvalitní obraz

obsahuje nejcitlivější AgBr, zárodek latentního obrazu AgS, sensibilátory, tj. barviva určující citlivost k paprskům červeného a zeleného světla, halogenid Ag je zabarvený do žluta, proto je citlivý na modrou

PODLOŽKA

u snímkového mat. bývá podložka vždy průhledná (z acetycelulózy), pro speciální účely sklo

ANTIHALAČNÍ VRSTVA

nanáší se u průhledné podložky

zabraňuje zpětnému odrazu paprsků do citlivé vrstvy a tím zšednutí obrazu

bývá vždy pestře zabarvena

 

MATERIÁLY ROZMNOŽOVACÍ

slouží k zhotovování poz. z neg., nebo k rozmnožování poz., neg. (tj. duplikát)

mohou mít průhlednou (poz. filmy), nebo neprůhlednou (fotopapír, RC) podložku

ROZMĚRY FOTOPAPÍRŮ: 6,5x9,5; 9x12 (dopisnice); 9x13 (pohlednice); 10,5x14,8 (světový formát); 13x18; 18x24; 24x30; 30x40; 40x50; 50x60; role o šíři 1 m

balí se: 10, 20, 25, 100, 500, 1000 ks

Diapozitivní materiál

foto, desky nebo ploché filmy, mají jen 1 citlivou vrstvu v některých příp. nemají antihalační vrstvu

tyto mat. se používají pro pořízení kopií nebo zvětšenin z neg.

mají většinou emulzi z AgBr nebo AgCl

vyrábí se v gradacích: N – normální, C – tvrdá, U – ultratvrdá

mají výbornou rozlišovací schopnost, vyrábí se ve stejných formátech jako snímkové filmy (5x5;8,5x8,5)

Pozitivní film (kinopozitiv) – inverzní materiál

slouží ke zhotovování duplikátu z neg. nebo diapoz.

používá se ve filmové technice, kinematografii, na kopírování perforováných úzkých filmů

složení emulze bývá nejčastěji AgBr, tyto mat. nemají označení gradace, každá firma má různé označení

Složení fotopapíru

ochranná vrstva

- jako u snímkového mat.

antistatická vrstva

- jako u snímkového mat.

citlivá vrstva

– bývá pouze 1, obsahuje všechny druhy

halogenidů Ag a jejich různé kombinace

- obsahuje zárodek latentního obrazu AgS a ve většině

případech neobsahuje sensibilátory (barviva, která

určují citlivost k červené a zelené), proto se může

fotopapír vyvolávat při speciálním osvětlení poz. komory;

pouze spec. fotopap., které se zpracovávají v minilabech

obsahují sensibilátory, a proto se hodí na kopie ČB poz

bar. filmů)

- sensibilace fotopap. umožní v minilabech úpravu gradace

(tzn., že barevným předosvitem mění gradaci fotopap.)

barytáž

tato vrstva se nanáší pouze u pap. podložky; má za úkol:

zabraňuje vpíjení citlivé vrstvy do pap.

chrání citl. vrstvu před škodlivými vlivy pap.

určuje stupeň lesku a barvu podložky

podložka

může být z pap., který je velmi kvalitní, dobře klížená, aby odolala dlouhému máčení v roztocích

dnes se využívá RC – je to bílá umělohmotná p., která se dobře vypírá, takže je možné zkrátit praní a nemusí se leštit

vyrábí se v různém povrchu

Druhy fotomateriálu firmy Foma

ČB neg. filmy – Fomapan 21o,24o,27o,30o DIN

ČB technické filmy – Foma XL – využívá se pro zvláštní účely ve zdravotnictví, pro RTG, kinematografii

Foma kinopozitiv – pro kinematograf. kopie (v různých formátech)

REPRO 05 – technický film – chromatický mat. pro reprodukci čarových a textilových předloh

lékařské rentgenové filmy – Medix – vysoce kontrastní, modrocitlivé, mohou být jedno i oboustranně polévané; používá se pro mediciální skiagrafii, tyto mat. mohou mít také zesilující fólii (Fomatypie – tj. ortochromatický sensibilovaný papír s vysokou citlivostí; dává vysoký kontrast, je určen pro fotosázecí stroje a má laminátovou podložku)

Fomabrom – vhodný pro zvětšování – má baritážovou podložku

Fomabromlux – hodí se pro strojové zpracování, má proměnou gradaci, změna gradace se provádí před osvitem

Fomaspeed – RC podložka, vyrábí se v různých gradacích pro zvětšování

Fomaspeedlux - RC podložka, strojní zpracování, má proměnou gradaci, která se řídí délkou předosvitu

Fomaspeed PAN – RC podložka, senzibilován panchromaticky (citlivý k červeným, zeleným a modrým paprskům), určen ke kopírování ČB poz. z bar. neg.

Fomaspeed VARIANT – pro zvětšování, má proměnou gradaci, změna gradace určena barvou světla, předosvit se provádí buď žlutým nebo purpurovým filtrem

Označení gradace

gradace – schopnost fotomat. vykreslit řadu polotónů od černé po bílou

Druh gradace

Označení

Štítek

NORMÁLNÍ

N

červený

MĚKKÁ

S

zelený

TVRDÁ

C

modrý

PROMĚNNÁ

V

žlutá

ULTRATVRDÁ

U

hnědý

SPECIÁLNÍ

SN

žlutý

tříčíslí bývá vyznačeno u fotografických papírů a vyjadřuje druh zabarvení a povrch podložky; dřív se označovalo čtyřčíslím

Druh podložky Zabarvení Povrch

1 karton 1 extrabílý 1 lesklý

2 polokarton 2 bílý 2 matný

3 RC 3 jemný – velvet

4 velvet

5 rastr

dnes se vyrábí méně nebo vyjímečně – čtyřčísla

Síla podložky Barva podložky Stupeň lesku Struktura podl.

1 karton 1 bílý 1 lesklý 1 hladký

2 polokarton 2 žlutý 2 pololesklý 2 jemnozrný

3 dokument 3 slonová kost 3 polomatný 3 hrubözrný

4 matný 4 spesicní zrno

5 velvet

6 rastr

Fomapastel, který měl zbarvenou baritáž (podložkuú a tím se vytvořil černý obraz na barevném podkladu

Údaje na obalu fotomat

název fotomat., gradace, senzibilace, tříčíslí, čtyřčíslí, rozměr, počet kusů, značka firmy, záruční doba

 

 

 

Vlastnosti fotomat.

Citlivost fotografické vrstvy

do citlivost se také zařazuje několik úprav citlivost ( LATENZIFIKACE, HYPERSENZIBILACE, DESENZIBILACE)

latenzifikace

je práce se skrytým obrazem, zesílení latentního obrazu naexponovaný fotomat, který by po vyvolání měl velmi malou hustotu můžeme upravit latenzifikací nejčastěji se provádí slabým osvitem zeleného světla, intenzita však musí být tak malá, aby nevznikaly nové zárodky latentního obrazu, ale pouze aby se posílil již naexponovaný foto obraz

hypersenzibilace

zesílení, neboli zvětšení citlivost fotomat před expozicí; dnes se provádí málo, protože se dostanou koupit vysokocitlivé mat.

provádí se několika způsoby:

vypírání citlivé vrstvy v destilované vodě – tím odstraňujeme brzdící látky, které snižují citlivost

působením plynného kysličníku siřičitého

působením par rtuti (nejčastěji)

do světlotěsné nádoby dáme na dno kapku rtuti a na stojánek umístíme rozvinutý film a necháme páry rtuti působit 24 – 48 hod

desensibilace

snížení citlivosti foto emulze

provádí se v případě kdy chceme vyvolávat snímkový mat

při jasnějším osvětlení tak, abychom mohli kontrolovat provolání filmu

provádí se prynakryprovými barvami – žlutý, zelený¨, běloba

existují i spec přípravky na snížení citlivosti

Rozdělení emulze podle citlivosti

bromostříbrná (AgBr) – je nejcitlivější; používá se na snímkový nebo zvětšovací mat.

chlorobromostříbrná (AgBrCl) – nejčastěji používaná zejména v poz. procesu

chlorostříbrná (AgCl) – málocitlivá, používá se na………………….

 

Uložení fotomat.

v suchém prostředí max 25o C

místnost by měla být větratelná, nikdy nesmí být v blízkosti chemikálií (zejména S, aceton, svítiplyn)

v původním obalu vydrží fotomat. rozmnožovací asi 2 roky, snímkový 1,5

při dobrém uskladnění mat. stárne méně, naopak při špatném rychleji

podložka se smršťuje a mění se citlivost

gradace je měkčí a začnou se tvořit závoje

u některých druhů mat. se na okraji tvoří žlutá krupička

svitkové filmy, které mají barevný potištěný obal mohou bít znehodnoceny tiskovou barvou na obalu, která obsahuje čpavek nebo aceton

vzniká nepřímá expozice tisku a po vyvolání se na neg. objeví kromě nasnímkovaného obrazu záznam potisku a většinou silný šedý závoj

není vhodné používat mat. s prošlou exp. nebo si vyzkoušet mat. zda po projití zár. doby má ještě dobrou kvalitu

pro kvalitní uchování mat. je dobré používat chladničku, ve které máme fotomat. uložený a zabalený v alobalu a igelitovém pytlíku, aby na citlivou vrstvu nepůsobila vlhkost

 

Senzitometrická charakteristika

(dříve charakteristická křivka)

k tomu abychom věděli jakým množstvím světla musíme osvětlit foto vrstvu, cit. mat., potřebujeme znát citlivost mat.

citlivost mat. může být různá a ovlivňuje ji řada faktorů při výrobě

čerstvě vyrobený mat. musí být před uvedením do prodeje otestován; při těchto testech musí být vyznačena přesná citlivost mat., strmost, gradace, atd.

všechny tyto vlastnosti mat. jsou závislé na velikosti zrna mat.

potřebné údaje o mat. zjistíme nejlíp na sensitometrické charakteristice; ve skutečnosti jde o grafické znázornění různého stupně zčernání při určitém osvitu a předepsaném způsobu vyvolání

citlivý fotomat. se naexponuje buď různými přesně určenými expozicemi, nebo se exponuje pod optickým klínem

Senzitometr, denzitometr

je to přístroj, kterým se uděluje expozice fotomat.

naexponovaný mat. se vyvolává ve speciální sensitometrické vývojce (přesná, stálá teplota, ředění, složení a doba vyvolávání

optická hustota vyvolaného mat. – senzitogramu se proměřuje v denzitometru – je to přístroj na měření denzity (hustoty)

hodnoty naměřené senzitometrem se vyznačují na osu vodorovnou jako log H (osvit) e = E.t [osvit = osvětlení x čas]

hodnoty naměřené v denzitometru se vyznačují na osu svislou

z naměřených hodnot se zakreslí charakteristika (křivka), která ukazuje kvantitativně vztah mezi osvitem a zčernáním za předepsaného chemického zpracování

senzitometr osvit=expanze senzitogram denzitometr měření denzity (hustoty)
log H citlivý mat senzitometrická vývojka „D“ denzita

Popis důležitých částí senzitometrické charakteristiky

Oblast a

úsek stálé optické hustoty

počátek charakteristiky je vyznačeny úsekem probíhajícím rovnoběžně s osou log H (osvitu) při malé optické hustotě, kterou nazýváme závoj; tj. malé zčernání, které není způsobeno osvitem, ale vyvoláním a nedokonalou propustností želatiny a podložky

při vyvolávání nastává částečná redukce AgBr(Cl, I)

slabý závoj negativu (0,3) nezhoršuje jakost reprodukce

silnější závoje překrývají kresbu ve stínech

nejcitlivější vrstvy dávají závoj větší než méněcitlivé

závoj vzrůstá při dlouhodobém a nevhodném skladování, při vysoké teplotě, vlhkosti a v prostředí s chem. výpary

úsek b

práh zčernání

dostoupí-li osvitnutí c.v. určité hustoty – projeví se 1. pozorovatelným zvětšením optické hustoty vyvolaného obrazu

každé další zvětšení osvitu vede k prudkému zvětšení optické hustoty

Pata charakteristiky (oblast nedostatečných osvitů,

oblast podexpozice)

křivka úseku A, B tvoří oblouk, tím lze vysvětlit špatnou reprodukci málo osvitnutých negativů

R je tím horší čím se osvity blíží prahu citlivosti, u velmi citlivých mat. bývá oblouk (pata char.) mnohem větší než u málo citlivých

osvit provedený v této části char. se projeví tím, že části námětů ve stínu nebo na světle nebudou prokresleny a na obraze dostáváme jen siluety

oblast c

oblast správných osvitů

(rozsah expozice, dříve fotografická šíře)

nejdůležitější část sens. char.

v této oblasti B, C probíhá char. téměř přímočaře s určitým sklonem

odchylky od přímky jsou poměrně malé, takže požadavek dokonalé R je splněn, protože stejnému rozdílu log osvitu odpovídá stálý rozdíl optické hustoty negativu jejichž hustota leží v přímkové části char. zajišťují správné odstupňování rozdílů jasu fotografovaného předmětu

mat. s velkou citlivostí mají delší přímkovou část (větší rozsah správných exp.)

sklon lin. části sens. char. (strmost) – označujeme G dříve gama je dán poměrem přírůstku zčernání D a příslušného přírůstku log H (osvitu)

D

log H

 

 

 

Oblast d

oblast nadměrného osvitu, přeexpozic

vyznačena body C,D

přímočará část křivky přechází do oblouku a char. dosáhne nejvyššího bodu D

neg. mat. je zde příliš hustý, špatně kopírovatelný, rozlíšení jasu se stále zhoršuje až při dosažení maximální hustoty je 0

u této oblasti je zajímavé, že při dalším narůstání expozic se hustota mat. nezvyšuje, ale naopak začne klesat

je to způsobeno tím, že ve foto vrstvě ubývá počet neosvitnutých krystalků AgBr až se při určitém osvitu stanou všechny krystaly vyvolanými

 

 

Oblast e

oblast solarizace

se vzrůstající hodnotou osvitu (nadměrnou přeexpozicí) se optická hustota vyvolané vrstvy zmenšuje a negativ šedne

tento jev se nazývá solarizace, projeví se někdy na snímku braném proti slunci, je-li slunce zobrazeno v záběru pak pna pozitivu místo bílého obrazu slunce vznikne tmavý kotouč; dnešní fotomat. jsou upraveny tak, aby měly malý sklon k solarizaci

solarizace – tepelný rozklad Ag

Užití charakteristiky

slouží k zjištění citlivosti jednoho mat. nebo naopak k porovnání více druhů mat.

buď postupujeme tak, že při stejných exp. srovnáme různé druhy zčernání, nebo naopak sledujeme stejné druhy zčernání a nacházíme pro ně vhodné expozice

znalost sens. char. má pro běžného fotografa význam hlavně v tom, že si uvědomuje možné následky při korekcích údaje expozimetru, nebo vůbec při odhadu exp. při záběru a volbě podmínek vyvolání

někteří výrobci pro praktické použití zpracovávají sens. char. do tzv. vyvolávací char., tj. grafické zpracování závislosti některé sens. veličiny na vyvolávací době pro určitý mat.

používají se vyvolávací char.: hustotní, strmostní (kontrastní), gradientová (kdy vznikají závoje), citlivostní, teplotní

nejčastěji se používají char. strmostní, což je závislost doby vyvolání, teploty vývojky, výsledek je strmost; změnou vyvolávací doby můžeme získat různé druhy strmosti obrazu

 

 

Chemická senzibilace (obecná citlivost)

obecnou citlivostí fotomat. rozumíme citlivost k bílému světlu

míra citlivost je určena druhem halogenidu Ag a jeho velikostí

v dnešní dob se některé fotomat. částečně zcitlivují Au

dle chem. senzibilace rozdělujeme fotomat:

nízkocitlivé

středněcitlivé

vysokocitlivé

Nízkocitlivé mat.

rozsah citlivosti 10/10 - 16/10° DIN

hlavně mat. filmové - snímkové pro reprodukční foto

zařazují se sem také rozmnožovací mat., jako jsou fotopapíry a pozitivní filmy

tyto mat. mají citlivost od 3/10 do 8/10° DIN

nízkocitlivé mat. jsou většinou nesenzibilované, nebo je jejich senzibilace velmi nízká

využívají se také pro speciální účely

vlastnosti:

velmi malé zrno

vysoká rozlišovací schopnost, tj. 100-170 čar/mm

tvrdá gradace, malá expoziční pružnost

Středně citlivé

rozsah citlivosti 17/10 - 24/10° DIN

snímkové, senzibilované, ortochromatické a panchromatické

používají se pro všechny druhy snímků a reprodukování půltónů a barevných předloh

vlastnosti:

přiměřená zrnitost, střední rozlišovací schopnost,

tj. 80-200 čar/1mm, G=N, přiměřená exp. pružnost

Vysokocitlivé mat.

rozsah 23/10-27/10° DIN (dnes se vyrábí i 39/10, 40/10° DIN)

tyto mat. nejsou senzibilované, panchromatické, používají se na snímky při špatných světelných podmínkách a reportážích, kde vyžadujeme krátké časy

vlastnosti:

velké zrno, 60-80 čar/mm

vysoká exp. pružnost

 

Optická senzibilace-spektrální citlivost

je to citlivost  fotog. materiálu k celému barevnému spektru, obyčejná fot. vrstva je citlivá jen na krátkovlnné paprsky to je na modré a fialové

optická neboli spektrální citlivost fotog. mat. se může rozšířit paprskům jiných barev optickou senzibilací

při optické senzibilaci se do emulze přidávají různé chemické látky tzv. senzibilátory, které zcitlivují fot.emulzi pro určitý rozsah spektra.Senzibilátory jsou v postatě speciální barviva, která obsahují krystaly halogenidu Ag v tenké vrstvě-molekulární vrstvě

různými senzi. se může dosáhnout zcitlivění mat. buď jen pro určitou část spektra nebo pro celé spektrum

základní cit. fot. emulzi nezcitlivujeme,protože halogenidu Ag je zabarvený do žluta a tím je citlivý k modrým paprskům

základy pro senzibilování materiálu položil již r.1873 Wilhem Vogel a Voglovích objevech pokračovali další chemici např. König, Fischer, Homolka…

velké pokroky v senzibilování mat. byly uskutečněny zejména v posledních letech zásluhou vědeckoústavní (výzkumných) ústavů

první senzibilátor, který použil pan Vogel byl KORALIN a CYANIN, kterými zcitlivěl materiál do oblasti žlutočervených paprsků

v r.1884 objevil pan Eden senzibilační látku ERYTRAZIN,která zvyšuje citlivost fot. mat. k zelenožlutým paprskům

používala se u materiálů ortochromatického; Řecké slovo ORTOS znamená správně a CHROMA označuje barvu

mater. citlivé k paprskům celého spektra tedy i paprskům červeným vyrobil r. 1902 Mithe a Traube

objevili senzibilační látku IZOCYANIN, tento mat. nazvali panchromatický; Řecké slovo PAN znamená všechno a CHROMA označuje barvu

v senzibilaci dosáhl nejpozoruhodnějších výsledků p. König objevem senzibilátoru PINAVERDOL A PINACHROM; tyto senzib.jsou základem pro výrobu nejtrvanlivějších panchromatických materiálů; zvýšení citlivosti k červeným paprskům docílil pan Homolka nově objeveným senzibilátorem PINACYANOL

kvalitní ortopanchromatické materiály se začaly vyrábět teprve tehdy, když se podařilo zvýšit současně citlivost fot. mat. na zelené paprsky

ortopanchromatické mat. mají citlivost k barvám přibližně stejnou jako má lidské oko

speciální mat citlivý na infračervené záření se začaly vyrábět r.1818 po objevení senzibilátoru RUBROCYANINU.

První mat. byly nesenzib.- AgCl, AgBr, AgI-žlutý citlivý na paprsky modré.Po objevení červených senzib. +AgBr se zvýšila citlivost umožní citlivost k zeleným paprskům. Další senzib.+AgBr umožnili citlivost k barevným paprskům-Z (málo) Č,M-zpracovaly se při zeleném světle. Pak vznikl materiál ortopanchromatický-čer.+zel.senzib.+AgBr byl citlivý k paprskům Č,Z,M.

 

Rozdělení fot. materiálu

a) Nesenzibilované

Tyto materiály neobsahují žádné senzibilátory, a proto jsou citlivé jen k modrým a fialovým paprskům. Jsou to většinou rozmnožovací mat. a filmy používané na reprodukování černobílých předloh.Zpracovávají se při osvětlení pozitivní komory tj. při světle ŽZ, Z, O. Snímkový mat. je však vhodnější zpracovávat při tmavějším Z a Č světle, protože jeho všeobecná citlivost je větší.

b) Ortochromatický-

To je mat. senzibilovaný, a proto je citlivý kromě modrých fialových paprsků také k paprskům zeleným a žlutozeleným. Obsahuje senzibilátory Č, zpracovává se při tmavě Z a Č světle.Používá se na reprodukování půltónů a snímků bez Č a O předmětů. Někdy se ještě dělí na: NÍZKOORTOCHROMATICKÉ- je více citlivý k M než k Z paprskům. A VYSOKOORTOCHROMATICKÉ- je více citlivý k Z paprskům než k M.

c) Panchromatický

1.Čistěpanchromatický

Tento mat. je oproti ortochromatického mat. senzibilován navíc ještě k paprskům Č, citlivost k Č paprskům je větší než k Z, protože obsahuje navíc větší množství Z senzib., protože je snížena citlivost k paprskům Z, může se zpracovávat při osvětlení tmavě Z. Používá se na snímkování záběrů bez Z předmětů, pokud však chceme tyto záběry snímkovat musíme použít Z filtr. Tyto mat. se můžou použít také na reprodukování půltónů.

Tato skupina se skládá z mat. -ortopanchromatický

-izopanchromatický

-rectepanchromatický

Tyto mat. mají stejné vlastnosti a používají se pro všechny druhy snímků. Jsou to materiály senzibilované, které mají podobnou citlivost k barvám jako lidské oko, tzn. že mají přibližnou citlivost paprskům Č,M,Z.Protože halogenidu Ag je u většiny fot materiálu více než senzibil. citlivost k modrým paprskům převládá. Tuto citlivost můžeme zmírnit při snímkování za denního světla pomocí žlutého filtru. Protože tyto materiály mají přibližně stejnou citlivost ke všem paprskům, zpracovávají se při úplné tmě (protože mokrá želatina snižuje cit. ke všem barvám asi o 40%, může se provádět kontrola při vyvolávání na několik vteřin , při tmavě zeleném světle)

2. Superpanchromatický

Má zpracování a použití stejné jak čistěpanchromatický. Jeho citlivost k paprskům je však větší.

3. Infrachromatický-

Do této skupiny mat. se zařazují všechny fot. mat., které jsou citlivé k různým druhům neviditelného záření. Každý druh záření vyžaduje svou senzibil. Jsou to záření: infračervené IR,ultrafialové UV, záření rentgenové X,laser.

 

Nesenzibilovaný materiál

 

-Osvětlení v komoře: ŽZ,O,Č,Z(tmavě)

-Citlivost k paprskům:B,M

--AgBr,AgCl,AgI

 

Ortochromatický materiál

-Osvětlení v komoře:Č

-Citlivost k paprskům:B,M,O,ŽZ,Z(tmavě)

        -Senzibil. Č

        -AgBr

Panchromatický materiál

Čistě panchromatický mat.

-Osvětlení v komoře:Z(tmavě)

-Citlivost k paprskům:B,M,O,Č,ŽZ

        -Senzibil. Z

        -Senzibil. Č

         -AgBr

 

Orto.Izo.recte panchromatický materiál

Osvětlení v komoře-TMA,Z(tmavě-

krátce)

-Citlivost k paprskům-B,M,O,Č,Z,ŽZ

- Senzibil. Z

-Senzibil. Č

-AgBr

Superpanchromatický materiál

 

-Osvětlení v komoře:Z(tmavě)

-Citlivost k paprskům:B,M,O,Č,ŽZ

 

 

-Senzibil. Z

-Senzibil. Č

-AgBr

 

Infrachromatický materiál

 

 

-Osvětlení v komoře: podle doporučení výrobce

-Citlivost paprskům: ke všem

-Senzibil. UV,IR,RTG

-Senzibil. Z

-Senzibil. Č

-AgBr

 

Ustalovače

po vyvolání obrazu ustalujeme, kdyby nedošlo k ustálení, pokračovalo by vyvolávání až k úplnému zčernání obrazu

U rozpouští neosvětlený hal. Ag a tím se neg stane stálým na světle

U taky rozpouští antihalační vrstvu a tím se neg stává brilantnější

některé U reagují kysele, kyselost se upravuje konzervační látkou, která dává kyselou reakci

Rozdělení ustalovačů

Neutrální - normální

skládá se t 20 , 30,40 % roztoku thiosíranu sodného

využívá se v ČB foto, ale hlavně se používá v barevné foto

Kyselý

v ČB foto pro zpracování negativu a pozitivu

negativní U je vždy silnější, protože snímkový mat. velké množství hal. Ag

Složení:

thiosíran sodný 200 g (P) 250 g (N) - ustalující látka

pyrosiříčan draselný 20 g (P) 25 g (N) - konzervační látka

voda do 1000 ml
Utvrzující

používá se v příp., že pracujeme při vyšších teplotách nebo zpracování v horkém procesu

kromě základních látek se přidávají látky utvrzující

Složení:

thiosíran sodný krystalický 300 g

dvojsiřičitan draselný 12 g

kyselina octová - ledová 12 g

tetraboritan sodný 20 g

síran bromito-draselný 15 g

voda do 1000 ml

Rychloustalovač

když chceme zkrátit pracovní postup a v minilabech

jako hlavní látka v rychloustalovači je thiosíran amonný, který se může použít jako samostatná látka, nebo vzniká sloučením thiosíranu sodného a chloridu amonného

Předpis:

thiosíran sodný 200 g

chlorid amonný 50 g

dvojsiřičitan draselný 20 g

voda do 1000 ml

ustalující doba 3-5 minut

některé firmy vyrábějí rychloustalovače, které pracují 1-2 min

v rychloustalovači nesmíme přetahovat ustalovací dobu, protože by došlo k bělení obrazu

Teorie ustalování

po opláchnutí obrazu ustalujeme nezredukovaný hal. Ag, který z větší části zůstává v U pouze menší část se vypírá ve vodě

pro ustálení se používá řada chemikálií ale z bezpečnostních a hygienických důvodů se používá thiosíran sodný

nejvhodnější je 0thiosíran sodný, který snadno rozpouští AgCl, hůř AgBr a nejhůř AgI

v U probíhá tato reakce:

thiosíran sodný převede hal Ag v 1. fázi na thiosíran stříbrný

tento je ve vodě těžko rozpustný, slučuje se thiosíraneme sodným a ve 2. fázi vzniká thiosíran stříbrnosodný; v této fázi je vešekerý hal Ag rozpuštěn, tato sůl se těžko odstraňnuje z vrstvy, špatně se vypírá a za nějakou dobu způsobuje hnědé skvrny nebo vyblednutí obrazu, při této fázi vzniká zprůhlednění neg, tzn. že mizí mléčné zabarvení

abychom tuto těžce rozpustnou sůl mohli odstranit, musí proběhnout 3. fáze, která trvá 2x tak dlouho než předešlé fáze (tzn. 10 min.- celková doba U je 15 min.), u této fáze se slučuje thiosíran stříbrnosodný s thiosíranem sodným a vzniká dobře rozpustná sůl tetrathionan stříbrnosodný

Na2S2O3+ 2 AgBr ® Ag2S2O3 + 2 NaBr (thiosíran stříbrný)

Ag2S2O3 + Na2S2O3 ® 2 NaAg S2O3 (thiosíran stříbrnosodný)

2 NaAg S2O3 + Na2S2O3 ® Na4[ Ag2(S2O3)3] - komplexní sloučenina tetrathionan stříbrnosodný

Nasycenost ustalovače (praktické zkoušky)

meření pH hodnoty - 4,7 - 5,6

porovnávací zkouška na film naléváme čistý U a měříme dobu způhlednění; totéž provádíme s použitým U a porovnáváme čas - vyčerpaný U pracuje 2x tak dlouho

Na bílý vlhký filtrační papír kapneme U a vystavíme silnému světlu; kapka vyčerpaného U na světle zhnědne

kontrola s KI: do 10 ml U dáme 1 ml 4 % KI, pokud zmizí mléčný kal U je dobrý

pro zvýšení trvanlivosti U se přidává konz. látka - neutrální nebo kyselý siřičitan sodný

kyselá konz. látka neutralizuje alkálii vývojky a váže na sebe organické nečistoty a barvivo chinon

kyselost U nemůžeme provádět kyselinami (octová, citronová, sírová), protože thiosíran sodný se rozkládá a vzniká oxid sírový, který zapáchá

thiosíran sodný se vyrábí z roztoku siřičitanu sodného, který je pod tlakem nasycován sírou

U se také nazývá NÁTRON, anebo fixační roztok

Regenerace stříbra z použitého ustalovače

získávání Ag z U a likvidace chem. roztoků je důležitá nejen ze stránky ekonom., ale i ekolog.

Ag a chemikálie znečisťují odpadní vody a špatně se z ní odsraňují

na výrobu foto obrazu se spotřebuje přibližně 1/5 Ag a zbytek Ag se rozpustí do U, proto z 1 l U můžeme získat 5-15 g Ag

Ag se dá získat několika způsoby

chemicky

fyzikální elektrolýzou

chemický způsob se dnes využívá méně

výhodu je, že získáme veškeré Ag z U, ale chem. čištění je zdlouhavé a U se už nedá použít

do vyčerpaného U se přidává Zn, Cu, Al, Mg v podobě pilin, prášků nebo odstřižků

Ag se usazuje na kovové piliny, vytvoří kal, tekutina se odstraní dekantací a ze vzniklého kalu se chemicky získá Ag

do U se také mohou přidávat různé chemikálie, které vytvoří kal a z něho se stejnou cestou získává Ag (sirník sodný, využitá vývojka v poměru 1:1, pH se upraví na 10)

fyzikální postup: využívá se především elektrolýza, ve velkých filmových laboratořích a soukromých sběratelů chemických roztoků

do vyčerpaného U se vloží 2 elektrody - záporná z nerezového plechu a kladná - uhlíková (grafitová deska)

po zapojení elektrického proudu se na záp. elektrodu přitáhne kladně nabité Ag

po usazení dostatečné vrstvy Ag se elektrický proud odpojí, nerezový plech se vyjme a mírným ohýbáním se z něj sloupne v podobě malých šupinek čisté Ag

U se může obohatit thiosíranem sodným a konzervační látkou a může se dále používat

tento U je však hnědý, neboť je v něm rozpuštěn chinon

Ekologická likvidace chem. roztoků

chem. roztoky z fotolaboratoří je nutno ekkologicky likvidovat, aby chemikálie neznečisťovaly odpadní vody

po vyčerpání Ag z U se všechny roztoky slijí dohromady a ve velkých nádobách se odpařuje voda

po odpaření zůstane šedočerná sraženina pevné látky, která se spaluje ekologicky ve vysokých pecích

Otázky:

Funkce ustalovače

Reakce v ustalovači

Kontrola přesycenosti ustalovače

Rozdělení a funkce různých druhů ustalovačů - složení

Proč získáváme Ag z ustalovače

Kolik Ag je možno získat z 1 l ustalovače

Jaké způsoby znáš pro získání Ag z U

Jaké výhody a nevýhody má chemický a fyzikální postup

Jak se provádí ekologická likvidace chemických roztoků

 

Vznik latentního obrazu

základem zobrazení na fotomat. je schopnost sloučenin Ag s halovými prvky reagovat na určitou část elektromagnetického záření obsahující též světlo

halogenidy Ag tvoří krystaly, v jejichž krystalové mřížce se pravidelně střídají atomy Ag s atomy halového prvku; mřížka obsahuje také poruchová místa Ag2S (zárodky latentního obrazu

světlo působící na fotocitlivou vrstvu vyvolává fotochemickou reakci v krystalech hal. Ag - průběh závisí na: velikosti, chemickém složení, vnitřní stavbě krystalů a na množství světla (několikaminotový osvit je schopný rozložit krystalky Ag a hal. na černé kovové Ag a hal. - viditelný rozklad nazýváme fotolýza - porojevuje se šedým zabarvením mat., normální exp. - nepozorujeme změnu

působením vývojky se mohou osvětlené krystalky hal Ag přeměněnit na černé kovové Ag, neosvětlené zůstávají beze změny - v osvětlených vznikl latentní obraz

míst c. v. , které bylo více zasaženo svěltem bude tmavší než místo méně osvětlené=negativní obraz (převrácený) - základem je tedy latentní obraz

latentní obraz vzniká ve dvou fázích:

elektronové stadium - souvisí s fotoelektrickým jevem

iontové stadium - vznikají zárodky kovového Ag

Vznik latentního obrazu a jeho 2 stadia

A

B

C

D

E

+ - + - +

+ - + - +

+ - + - +

+ - + - +

- +

- + - -

- + - -

- + - -

- + - -

- + - -

- + - +

+ + - +

+ - +

- + - +

+ - +

- + - + -

- + +

- + +

- + + -

+ -

+ = Ag+

- = halogenid- (hal)

z = zárodek citlivosti

= Ag

= Br

= elektron


1. stadium

A - počáteční stav porušené mřížky hal. Ag se zárodkem citlivosti před osvětlením

B - při osvětlení krystalu hal. Ag narazí světelné množství energie na některý iont hal. a je jím pohlceno; energie uvolní ze záp. iontu e-, který přejde do vodivostního pásma krystalu

C- vzniká neutrální atom hal.; uvolněný e- zapadne do nejbližšího zárodku citlivost, který představuje past s nižší energetickou hladinou - tím se zárodek citlivosti nabije záporně


2. stadium

D - - nabitý zárodek citlivosti přitahuje volné ionty Ag+.

E - přibíráním dalších iontů zárodek citlivost roste až se přemění na zárodek latentního obrazu

zárodek latentního obrazu vzniká ve 2 stádiích pohybem Ag+

v citlivých mat. nejsou všechny krystalky stejně velké, menší mají menší schopnost vytvářet zárodky (jsou i tak malé krystalky, které nejsou schopné vytvářet latentní obraz